Rozhovor s Robertem Křesťanem
Robert Křesťan (*1958) zpěvák, skladatel, textař a překladatel
Robert Křesťan se narodil 16. září 1958 v Počátkách u Pelhřimova. Hudbě se věnuje od třinácti let, kdy založil skupinu Trapeři. V roce 1979 se stal členem skupiny Poutníci, která se v osmdesátých letech dostala až na samý vrchol české folkové a countryové scény. V roce 1991 odchází spolu s Lubošem Malinou od Poutníků a zakládá skupinu Druhá tráva, která od samého počátku své existence vzbuzuje respekt jak v muzikantských kruzích, tak u širokého spektra posluchačů. S Druhou trávou účinkuje a nahrává od té doby až dodnes; také každoročně odjíždí na delší koncertní turné do Spojených států amerických. Robert Křesťan je znám také jako překladatel knih z angličtiny.
Na jeho písně se můžete těšit při country večeru na Rolavě v sobotu 14 červenece 2018.
Jaké písničky budete zdejším fanouškům hrát?
Z období celých 25 let, co Druhá tráva existuje.
Od kolika let hrajete Vy osobně a na co jste začínal hrát?
V šesti jsem se začal učit na klavír, v deseti jsem vzal poprvé do ruky kytaru a v jedenácti banjo, na které jsem hrál až do roku 1991.
Spolupracoval jste s rockery, jazzmany a s muzikanty vyznávajících různé další hudební žánry. Je vám nějaký hudební styl bližší nebo kladete spíše důraz na muzikantský um a to, jak Vám kdo padne do oka?
Mám rád hlavně muzikanty pohotové, protože nerad zkouším.
Z alb Druhé trávy fanoušci znají také několik písní převzatých od zahraničních skupin, které jste přetextoval a použil. Pro kterou píseň a od jaké kapely jste sáhl s největší chutí? Případně proč?
Největší výzvou jsou pro mě písničky od Boba Dylana.
Jaké z alb, které vydala Druhá tráva bylo, případně je, komerčně nejúspěšnější?
Určitě to první, pak Pohlednice, za kterou jsme dostali Zlatou desku.
Je nějaká deska, kterou máte raději, než ostatní? Pokud ano, mohl byste čtenářům prozradit proč?
Není.
Je nějaké album natolik charakteristické pro Druhou trávu, že byste jej doporučil k poslechu tomu, kdo kapelu zatím příliš nezná, a chtěl by to změnit?
Styl Druhé trávy se s každou nahrávkou mění, jako se měníme my sami. Z toho důvodu bych doporučil výběr Best and Last.
Kromě Vaší hudby jste znám také jako překladatel z angličtiny. Jakého anglicky píšícího autora (nebo knihu) máte nejraději?
Takový autor neexistuje. Ale s gustem jsem překládal knížky od pana Eastlakea.
V jakém jazyce se Vám písně Druhé trávy zpívají lépe? Je angličtina předurčena stylu, který Druhá tráva hraje?
Nejradši pochopitelně zpívám česky. Anglicky pouze z toho důvodu, že je to nutné v USA a některé písničky by v češtině prostě nezněly.
Jakým způsobem tvoříte? Dokážete si za ta léta prostě sednout a napíšete píseň, nebo musíte čekat, až přijde inspirace? Máte inspirace stále dost po těch letech hraní? Případně, kde čerpáte novou?
Takových momentů s postupem věku ubývá. Stále častěji musím novou píseň "vysedět".
Jakou kapelu si pustíte, když odněkud jedete v autě?
V autě si nejradši pouštím rozhlasové hry a zprávy BBC. Muziku jen tehdy, když se o ni můžu podělit s někým dalším.
S Vámi a Druhou trávou občas koncertuje v ČR i některý z amerických muzikantů, pro Vaše fanoušky je to zpestření, co to znamená pro Vás osobně?
Někdy radost, někdy starost. Ale vždycky vysvobození z normálu.
Jaký je rozdíl mezi bluegrassovým prostředím v České republice a v USA?
Nevím, co máte na mysli „prostředím“, v USA tvoří bluegrassové publikum lidé, kteří sami hrají na nějaký nástroj. Jsou tudíž poučení a kritičtí. Čech je samotným bluegrassem neohromí. Musí přijít s něčím navíc.
Máte možnost srovnat vnímavost českého a zahraničního publika. Umíme dostatečně ocenit kvalitu hudby?
České publikum je pozornější, americké zase spontánnější.
Co člověk, to odlišný názor na psaní bluegrassových textů v češtině a angličtině. Máte potřebu toto zohledňovat při skládání Vašich textů?
Já nepíšu bluegrassové texty. Píšu svoje texty nebo překládám angloamerické písničkáře. Čistě bluegrassový text bych prostě neuměl.
Také překládáte knihy, odráží se tato činnost ve Vaší hudbě, textech?
Myslím, že ne. Pokud trochu, tak bezděčně.
Pro nás neznalé, jak složitý je takový tvůrčí proces, lze vůbec popsat?
To je zcela individuální. Já se u toho trápím, těžce hledám, dochází mi trpělivost. Pochybuju, zase pochybuju, nejsem s výsledkem spokojený (často právem), ale pak přijde termín natáčení a už se nedá nic dělat, jen to dokončit.
Jak se vyrovnáváte se svojí popularitou, pro některé fanoušky jste doslova ikonou?
Moje popularita je velmi omezená. Kromě hospodských obtěžovatelů mám své fanoušky rád.
Jakým způsobem nejraději relaxujete?
Dělám něco jiného, než je moje profese.
Už jste hrál a zpíval s řadou skvělých muzikantů, jsou chvíle, s nimi strávené, na které vzpomínáte často?
Bezpochyby.
V minulosti jsme Vás viděli s banjem, je Vám teď mandolína bližší?
Mně není blízký žádný nástroj, protože ani jeden neovládám dostatečně. Vypomáhám tam, kde je třeba a kde stačím, ale banjo zůstává nástrojem mého srdce, na banjo jsem kdysi docela uměl.
Slyšíte rád, když Vaše písně zpívá jiný interpret?
Většinou ano. Když je to třeba špatné, je to většinou zábavné. A když je to dobré, co může autora uspokojit víc?
Robert Křesťan 20. století psal svý jméno na zdi na všechny zdi, který znám….Jaký je Robert Křesťan 21. století?
Klidnější.
Kde sbíráte motivaci k další tvorbě? Už jste skoro všechno viděl a všechno znáte?
Viděl jsem málo a znám málo, ale pro mne je důležitější nějaký vnější impulz a nápad.
Hrál jste se spoustou českých i zahraničních muzikantů? S kým byste si chtěl ještě někdy zahrát?
Nechávám to na osudu.
Vypadáte jako tvrďák. Je něco, co si neodřeknete?
Asi bych si dovedl odříct všechno, tedy co se týká požitků. Ale zatím nemusím.
Je pro dnešní mladé muzikanty těžší vejít ve známost než to bylo v době, kdy jste začínal? Zaujal vás v poslední době někdo na domácí hudební scéně?
Myslím, že je to skoro stejné. Dnes mají více možností, ale nám méně možností zase poskytovalo větší možnost vyniknout.
Výrazný talent jsem nezachytil, ale to neznamená, že není, protože nemám skoro žádný přehled.
Robert Křesťan také překládá. Jaký Váš překlad nám doporučíte k prázdninové četbě?
„Nezkrocené“ od Williama Eastlakea.
Co chystáte v nejbližší době?
Hrát, překládat, natáčet, jako vždycky.
Co dovolená? Doma nebo v cizině? Hory nebo moře?
Já mám dovolenou celý rok. Všechno, co dělám, dělám rád.
